Coronavirus from the labor point of view

Tento článek byl napsán v roce 2020. Pokud hledáte aktuální informace k tomuto tématu, neváhejte nás kontaktovat na konzultace@arws.cz nebo telefonicky na +420 245 007 740. Rádi vám poradíme.

Na konci článku najdete naši aktuální publikaci ke stažení a můžete se podívat na nejnovější webinář.

Jak to bude s náhradou mzdy?

Nepřehlédněte aktuální článek k programu Antivirus (příspěvky státu na zaměstnance) ZDE. Zda a jak se tyto příspěvky čerpají ve vztahu k osobám se zdravotním postižením jsme pak psali ZDE.

V případě, že se Vás týká hromadná karanténa (uzavření obce), doporučujeme pročíst také tento příspěvek.

V posledních týdnech je celosvětově nejvíce řešeným tématem infekční onemocnění oficiálně označeno Světovou zdravotnickou organizací za COVID-19, které pravděpodobně znáte spíše jako tzv. koronavirus. Četnost zpráv, které uvádějí, že se koronavirus již "blíží k nám", narůstá raketovou rychlostí. Jste-li zaměstnavatelem či zaměstnancem a máte obavu, že by se opatření přijatá v souvislosti se současnou situací mohly dotknout i Vašeho pracovního života, je následující článek specialisty na pracovní právo Mgr. Jakuba Olivy určen právě pro Vás.

V případě, že se u Vás projeví příznaky ukazující na možnou nákazu koronavirem, hrozí, že budete vystaveni nucené izolaci, tedy tzv. karanténě. Karanténou se dle § 2 odst. 7 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako "OVZ"), rozumí "oddělení zdravé fyzické osoby, která byla během inkubační doby ve styku s infekčním onemocněním nebo pobývala v ohnisku nákazy, od ostatních fyzických osob a lékařské vyšetřování takové fyzické osoby s cílem zabránit přenosu infekčního onemocnění v období, kdy by se toto onemocnění mohlo šířit.".

Dle § 67 odst. 2 OVZ nařizuje karanténu poskytovatel zdravotních služeb, a to v případě, kdy zjistí výskyt infekčního onemocnění nebo podezření na ně.

V těchto případech může poskytovatel zdravotnických služeb nařizovat protiepidemická opatření.

A) Fyzické osobě (zaměstnanci) může být nařízena zejména izolace, užívání protiinfekčních léčiv a zdržení se určitých činností, při kterých hrozí další šíření infekce.

B) Právnické osobě (zaměstnavatelům) pak může být nařízeno omezení výroby, zákaz prodeje výrobků podezřelých na kontaminaci, ale také jim může být nařízeno celkové uzavření dané provozovny.

Situace ale také může dojít až do fáze, kdy příslušná hygienická stanice nařídí karanténu pro všechny zaměstnance, se kterými se osoba s infekčním onemocněním nebo s podezřením na infekční onemocnění setkala, a kteří nemají dostatečné množství protilátek, což v tomto případě mohou být dokonce i všichni zaměstnanci. V případě nařízení karantény je pak nutno odlišit dva různé režimy:

A1) osoba, která je umístěna v karanténě,

A2) osoba, která (vlivem karantény) nemůže vykonávat dále svoji práci.

Ad A1) V případě karantény přísluší zaměstnanci v karanténě dle § 192 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako "ZPr"), v době prvních 14 kalendářních dnů trvání karantény náhrada mzdy nebo platu ve výši 60% upraveného průměrného výdělku, avšak pouze v případě, pokud ke dni vzniku karantény zaměstnanec splňuje podmínky nároku na nemocenské dávky podle zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů; tento nárok se tak nemusí vůbec týkat zaměstnanců, kteří pracují na dohodu o provedení práce či dohodu o pracovní činnosti pod hranicí rozhodného příjmu pro účast na nemocenském pojištění.

Od 15. dne přísluší zaměstnanci nemocenské hrazené státem ze systému nemocenského pojištění. Od 15. dne tak finanční zabezpečení člověka v karanténě přebírá místně příslušná OSSZ.

Ad A2) Pokud bychom vzali v potaz naplnění těch nejčernějších scénářů a propukla by tzv. pandemie, je dost dobře možné, že nastane situace, kdy by vlivem hromadných bezpečnostních a hygienických opatření odpadla významná část pracovního kolektivu. Pokud by bylo nutné přerušit výrobu obchodního závodu zaměstnavatele, pak by tato situace spadala pod tzv. prostoje dle § 207 písm. a) ZPr, tudíž by všem práceschopným zaměstnancům (těm, kteří nejsou zasaženi přímo karanténou) příslušela náhrada mzdy nebo platu ve výši nejméně 80% průměrného výdělku. Tento stav by však musel platit pouze přechodně, např. než zaměstnavatel znovu sežene dostatek lidí na znovuobnovení činnosti. Pokud by se jednalo o dlouhodobý jev (např. uzavření provozovny na několik měsíců), pak je na místě spíše uvažovat o jiných překážkách na straně zaměstnavatele dle § 208 ZPr. V tomto případě náleží zaměstnanci náhrada mzdy nebo platu ve výši 100% průměrného výdělku.

UPDATE 17.3.2020

Současná právní stanoviska MPSV právě výše uvedený výklad podporují, jsou však také terčem časté kritiky ze strany odborníků na pracovní právo. Alternativou k výše uvedenému postupu, který může být pro většinu podnikatelů likvidační, je dle obecného názoru odborníků (napříč různými advokátními kancelářemi) tzv. částečná nezaměstnanost (60%), nebo také široký výklad pojmu karanténa (také 60%), který by měl zahrnovat veškerá opatření související se šířením koronaviru (tedy také vládní opatření související s uzavřením některých provozů). Podnikatelé by tak mohli významně "ušetřit", neboť karanténu platí zaměstnavatel pouze prvních 14 dní a pak nároky přebírá stát (ČSSZ), což se s ohledem na současný krizový stav jeví také jako poměrně spravedlivé (rozložení dopadů na více subjektů).

V závěru tak lze shrnout, že:

1) zaměstnanec, kterému byla nařízena karanténa nebo jiné opatření dle zákona o ochraně veřejného zdraví (které mu znemožňuje pracovat, např. uzavření obce), obdrží náhradu mzdy nebo platu do výše 60% upraveného průměrného výdělku stejně, jako v případě klasické neschopenky,

2) zaměstnanec, který nemůže přechodně pracovat (nedostatek lidí pro "rozjetí" výroby, nedostatek materiálu nebo jiné přechodné závady), obdrží náhradu ve výši nejméně 80% průměrného výdělku,

3) zaměstnanec, který nemůže dlouhodobě pracovat (nařízené uzavření provozovny) náleží 60% až 100% průměrného výdělku, neboť bude záležet na konkrétních důvodech uzavření, které jsou vždy specifické a pro určení % náhrady zcela klíčové.

Alternativou k výše uvedenému postupu je samozřejmě převedení na jinou práci (pokud lze), home-office, neplacené volno, náhradní volno z přesčasů nebo nařízení dovolené. Vždy je však nutné zvažovat specifické okolnosti vašeho konkrétního případu, neboť je současná situace zcela bezprecedentní a nelze proto provádět jakoukoliv generalizaci.

V případě potřeby právní konzultace v této oblasti jsme vám k dispozici na přiložených kontaktech.

Vezměte prosím na vědomí, že veškeré zde uvedené informace jsou platné ke dni jejich zveřejnění a mohou se tak v čase měnit a vyvíjet. Aktuální situace je naprosto bezprecedentní a nelze se tak opřít o jakékoliv odborné publikace či judikaturu. Informace zde obsažené tak poskytují jeden z možných výkladů právních předpisů, který může, ale nemusí být státními orgány reflektován. Konkrétní právní rady lze poskytnout pouze na základě individuální právní konzultace po zohlednění individuální situace klienta.

Čtěte také:

1. Mzdy proplatí firmám stát (Antivirus)
2. Příspěvek na OZP v době koronaviru
3. Hromadná karanténa měst a obcí
4. Hromadné propouštění
5. Čerpání (hromadné) dovolené v době krizových opatření
6. Pravidla home-office
7. Výpověď v době koronavirové
8. Dohody (DPČ a DPP) a nárok na náhradu odměny
9. Koronavirus - připravované změny v oblasti ošetřovného