Emisní povolenky a firmy:

Co je systém emisních povolenek a jak skutečně funguje

Evropský systém obchodování s emisními povolenkami EU ETS provozuje Evropská unie od roku 2005 a patří mezi nejambicióznější klimatické nástroje na světě. Na papíře je to jednoduchá myšlenka: stát stanoví maximální limit emisí cap pro dané odvětví, vydá příslušný počet povolenek a firmy si je obchodují mezi sebou trade. V praxi je to však složitější a pro podnikatele přímo kritické.

Pokud emitují více, musí si je nakoupit na trhu, jinak jim hrozí sankce za nesplnění povinnosti. Princip je takový, že každá povolenka opravňuje držitele vypustit do atmosféry jednu tunu ekvivalentu oxidu uhličitého CO₂e. Firmy, které spalují uhlí nebo plyn a produkují elektřinu, musí za každou tunu, kterou vypustí, odevzdat jednu povolenku. Pokud emitují méně, mohou nadbytečné povolenky prodat.

Cena emisní povolenky není fixní – tvoří se na burze a kolísá podle nabídky, poptávky a regulatorních rozhodnutí Evropské komise. Dnes se pohybuje kolem 75 EUR za tunu CO₂, což představuje výrazný náklad na provoz energeticky náročných zařízení. Tento náklad se pak do velké míry přenáší do cen elektřiny a plynu pro konečné odběratele, tedy pro vás.

EU každý rok snižuje celkový počet povolenek vydaných do aukcí. To zvyšuje jejich vzácnost a vytváří ekonomický tlak na firmy, aby investovaly do nízkouhlíkových technologií. S tím souvisí i smluvní a regulatorní nastavení energetických projektů, které často spadá do oblasti energetického práva. Sem patří přechod z uhlí na biomasu, instalace obnovitelných zdrojů, zvýšení energetické účinnosti budov a podobně.

Dosud se EU ETS (označovaný jako ETS1) týkal především velkých elektráren, tepláren, těžkého průmyslu a letecké dopravy. Pokrývá přibližně 35–37,8 % všech emisí skleníkových plynů EU. Od roku 2028 přichází na řadu nový systém – ETS2 – který bude zpoplatňovat emise z silniční dopravy, spalování fosilních paliv v budovách a malého průmyslu. Tím se pokrytí emisí zvýší na více než 70 % všech emisí EU.

ESG reporting: Od dobrovolnosti k právní povinnosti

Před několika lety byl ESG reporting pro firmy spíše dobrovolnou záležitostí. Dnes je to právně vymahatelný povinný režim. U finančních institucí a regulovaných subjektů se navíc povinnosti v oblasti udržitelnosti často prolínají s dohledem a licenčními požadavky, jak rozebíráme v textu Proč finanční instituce vyhledávají ARROWS pro licence ČNB: Hladký průchod složitým regulačním procesem a zajištění legálního provozu. Evropská unie přijala směrnici CSRD (Corporate Sustainability Reporting Directive), která ukládá firmám povinnost podávat zprávy o svých environmentálních, sociálních a správních aktivitách.

Časový harmonogram zavádění CSRD povinností pro finanční roky a termíny reportingu je následující:

• Za finanční rok 2024 (první reporty v roce 2025): Firmy, které již podléhaly směrnici o nefinančním reportingu (NFRD).
• Za finanční rok 2025 (první reporty v roce 2026): Ostatní velké podniky, které splňují alespoň dvě ze tří kritérií: více než 250 zaměstnanců, čistý obrat nad 50 milionů EUR nebo bilanční suma nad 25 milionů EUR.
• Za finanční rok 2026 (první reporty v roce 2027): Kótované malé a střední podniky (SME).

V České republice se tímto dotýká odhadem 250 firem přímo a desítky tisíc nepřímo – jako dodavatelé, subdodavatelé nebo vlastníci nemovitostí.

Forma reportingu je přesně daná – firmy musí vykázat údaje podle jednotných evropských standardů ESRS (European Sustainability Reporting Standards). Tyto standardy pokrývají deset tematických oblastí:

• Environmentální: klimatická změna E1, znečištění E2, vodní zdroje E3, biodiverzita E4, odpady a cirkulární ekonomika E5
• Sociální: vlastní pracovní síla S1, pracovníci v dodavatelském řetězci S2, dotčené komunity S3, spotřebitelé S4
• Governance: obchodní chování a etika G1

Klíčový princip je tzv. dvojí materialita (double materiality). Firma nemusí reportovat všechna témata, ale pouze ta, která jsou pro ni materiálně významná – tedy taková, která mají skutečný dopad na její hospodaření nebo na lidi a životní prostředí.

Co si firmy často neuvědomují, je, že ESG reporting není pouhý seznam čísel v PDF. Je to tvrdá právní dokumentace, kterou musí ověřit nezávislý auditor. Pokud firma poskytne nesprávné nebo zkreslené údaje, hrozí jí pokuta, která v České republice může dosáhnout významných částek, potenciálně až do výše 4 % ročního obratu. V praxi se proto vyplatí předem nastavit interní kontrolní procesy a počítat i s tím, jak se případné spory o odpovědnost nebo sankce řeší v rámci obchodních a soudních sporů.

Spojitost mezi ESG reportingem a emisními povolenkami

Kde přesně se setkávají emisní povolenky a ESG reporting? Ve chvíli, kdy si firma měří své emise. Aby firma mohla vyhovět CSRD a reportovat podle ESRS E1 (klimatická změna), musí znát svou uhlíkovou stopu. To znamená, že si spočítá emise ve třech kategoriích – scope 1 (přímé emise z vlastních zařízení), scope 2 (emise z nakupované elektřiny a tepla) a scope 3 (emise v dodavatelském řetězci). Právě u emisních limitů a návazných povinností se hodí mít jasno i v povolovacích režimech a sankcích, které shrnuje článek Integrované povolení (IPPC) a limity emisí: právní rámec a sankce za porušení.

A jakmile vejde v platnost ETS2 od roku 2028, bude muset počítat i s povolenkami za plyn a pohonné hmoty, které buď sama spotřebuje, nebo prodá jako součást svého produktu. Jakmile firma ví, jaké emise má, automaticky ví, kolik emisních povolenek bude potřebovat, pokud spadá do systému ETS1.

Data o emisích tak nejsou jen matoucí metriky pro investory – jsou to direktní vstupy do kalkulace reálných provozních nákladů.

CBAM: Nový odvod dovozu a vliv na firmy s dovozy do EU

Od 1. ledna 2026 vstoupil v platnost Carbon Border Adjustment Mechanism (CBAM) v definitivní podobě. Tento mechanismus řeší problém, který se dlouho táhl: co když si firma přesune výrobu mimo EU, aby se vyhnula emisním povolenkám, a pak doveze finální výrobek zpět do Evropy?

CBAM tomu zabraňuje. Dovozce musí prokázat, že za emise vypuštěné při výrobě dovozu byla zaplacena odpovídající cena – buď v zemi původu, nebo v podobě nákupu CBAM certifikátů. Pokud to nedokáže, hrozí mu blokace dovozu na hranicích a nutnost úhrady uhlíkové ceny prostřednictvím CBAM certifikátů.

Z praktického hlediska to znamená, že od 1. ledna 2026 je každý dovoz zboží, na které se CBAM vztahuje (cement, ocel, hliník, hnojiva, elektřina, vodík), automaticky hlášen Evropské komisi. Veškeré informace se ověřují proti skutečným celním údajům – nejde už jen o papírový report, ale o digitální transparentnost.

Pro dodavatele mimo EU to znamená nový tlak na dokumentaci a transparentnost. Pro domácí firmy to znamená, že jejich konkurenti ze třetích zemí budou muset zaplatit výrazně více za dovozy. To teoreticky zvýhodňuje místní producenty – pokud se ovšem připraví včas a budou mít svou dokumentaci v pořádku.

Častá chyba, kterou dělají firmy: dovážejí si vstupní materiály nebo polotovary, ale nedokumentují emisní profil svých dodavatelů. Když přijde CBAM kontrola, zjistí, že nemají doklady. To může vést ke zpoždění dovozu nebo i vrácení zboží.

Jak legálně snížit náklady na energie: Praktické kroky

V tuto chvíli si mnoho podnikatelů myslí: „No, máme emise, musíme koupit povolenky, zvedá se nám cena energií. Co s tím?" Odpověď zní: existují legální a velmi účinné způsoby, jak náklady na energie snížit – bez ohýbání pravidel.

Krok 1: Změřte si svoje emise přesně

Než budete dělat jakékoli rozhodnutí, musíte vědět, jaké emise skutečně máte. To není triviální úkol – v praxi to znamená:

• Zmapovat všechny zdroje emisí v podniku (topné kotle, stroje, vozový park, nákup elektřiny)
• Zjistit emisní faktory pro každý zdroj (kolik CO₂ vypustí jednotka paliva či energie)
• Výsledky kategorizovat podle scope 1, 2 a 3

Scope 1 a 2 jsou poměrně snadné na spočítání – stačí si vzít faktury za plyn, uhlí, elektřinu a vynásobit standardními emisními faktory. Scope 3 je složitější, ale u většiny firem tvoří 60–80 % celkových emisí.

Chyba, kterou dělají firmy: používají zastaralé emisní faktory, ignorují scope 3 úplně nebo si najmou externího poradce, který udělá výpočet bez znalosti jejich skutečného provozu. Výsledek? Čísla v reportu neodpovídají realitě. Právníci z ARROWS advokátní kanceláře vám mohou pomoci strukturovat tento proces tak, aby data byla ověřitelná a právně chráněna i v případě pozdější inspekce.

Krok 2: Identifikujte zbytečné náklady a technologické možnosti

Jakmile máte přesný obraz emisí, začněte hledat, kde lze efektivně snížit. Obvykle se jedná o:

• Energetickou účinnost budov a provozů: Zateplení, výměna osvětlení na LED, modernizace topných systémů. Životnost těchto investic je 15–25 let a jejich návratnost se často pohybuje v řádu 3–7 let.
• Obnovitelné zdroje: Fotovoltaika na střechách, tepelná čerpadla pro vytápění, biomasa. Od roku 2026 jsou dostupné dotace ze Sociálního klimatického fondu (až 50 miliard Kč pro ČR) a z dalších programů. Návratnost může být překvapivě krátká, zvláště pokud váš energetický profil odpovídá.
• Optimalizace dopravy: Firemní vozový park. Pokud máte průměrně starší auta se spalovacím motorem, stojí vás to desítky tisíc korun ročně jen na povolenkách. Modernizace na elektromobily, hybridy nebo byť jen na moderní spalovací motory se vrátí.
• Digitální energetický management: Chytrá zařízení IoT, která monitorují spotřebu v reálném čase. Často se zjistí, že se vytápí obchody v noci, nebo produkční linka běží bez zátěže. Úspora 10–20 % elektřiny není vzácná.

Krok 3: Zvolte správný právní a smluvní rámec

Tady je místo, kde se musíte chovat opatrně. Pokud plánujete investici do obnovitelných zdrojů, potřebujete:

• Správně strukturovanou smlouvu s dodavatelem zařízení
• Garantované parametry (výkon, účinnost, životnost)
• Smluvně zajištěné právo na údržbu a servis
• Jasně definované lhůty a sankce za nedodržení

Firmy bez právního poradenství často podepíší smlouvu, která je chrání jen jednostranně (prodávajícího). Pak se zařízení rozbije ve třetím roce a prodávající říká „to se týká běžného opotřebení".

Stejně tak pokud v podniku zaměstnáváte technika nebo manažera, který bude projekty dohlížet, musí mít jasné pokyny a odpovědnosti v písemné podobě – aby v případě nějaké chyby nebyla odpovědnost nejasná.

Krok 4: Propojte operativní rozhodnutí s ESG reportingem a daněmi

Tady si mnoho firem neuvědomuje, že jejich operativní rozhodnutí (kterou energii koupit, jaký vozový park koupit, kdy zateplovat budovu) mají přímý vliv na ESG report a daňovou povinnost.

Příklad: Firma se rozhodne koupit 10 elektrických autobusů místo plynových. V účetnictví to je investice. V ESG reportu E1 (klimatická změna) to sníží scope 1 emise. V CSRD reportu se to bude vykazovat jako opatření pro zmírnění klimatických rizik.

Správná právní struktura investice je klíčová pro optimalizaci těchto aspektů. A daňově – mnoho investic do udržitelnosti (např. do energetických úspor či obnovitelných zdrojů) může mít dopad na daň z příjmů prostřednictvím odpisů, případných daňových úlev nebo odpočtů, které je nutné správně uplatnit.

Častá chyba: firma investuje bez toho, aby si řádně strukturovala smluvní vztahy, daňové aspekty, a pak je překvapena, že auditor jí vytýká chybu v klasifikaci nebo že si nemůže uplatnit určité náklady.

Právníci z ARROWS advokátní kanceláře vám pomohou strukturovat takovéto investice tak, aby byly z právního i daňového hlediska čisté, a abyste je mohli následně korektně vykazovat v ESG reportu.

Krok 5: Pravidelně monitorujte a revidujte

ESG reporting a emisní povinnosti nejsou jednorázová činnost. Každý rok se musí data aktualizovat, metodika ověřit a výsledky porovnat s cíli. Když firma zjistí, že její emise stoupají, místo aby klesaly, je to signál, že něco v strategii nefunguje.

Pokud vedení nemá systém, jak ESG rizika monitorovat, odpovídá za to právně. Zákon také ukládá, aby firmy měly v čele vedení členy odpovědné za ESG. To není součást HR – je to součást řízení rizik.

Sociální klimatický fond a dotace v České republice

Pokud si myslíte, že jediná možnost, jak snížit náklady, je vlastní investice z kasy, mýlíte se. Evropská unie v roce 2024 přijala Sociální klimatický fond (SKF), z něhož si Česká republika může nárokovat až 50 miliard korun na období 2026–2032.

Tento fond není určen jen pro zranitelné domácnosti – je určen pro všechny subjekty, které mohou být postiženy zdražováním energií v důsledku zavedení ETS2. Do fondu patří:

• Zateplování bytů a rodinných domů
• Výměna starých topných systémů za moderní (kotle na biomasu, tepelná čerpadla)
• Instalace fotovoltaiky a jiných OZE
• Finanční podpora pro podnikatelské subjekty a malé energetiky
• Poradenství a energetické audity

Česká republika musí část těchto peněz financovat sama (minimálně 25 %), ale výsledný objem financí je obrovský.

Častá chyba, kterou dělají firmy: čekají, až se fond otevře „příští rok" a pak zjistí, že jsou podmínky přísnější, než čekaly, nebo že výzvy jsou už vyprodány. Správný postup je již nyní – v roce 2026 – si zmapovat svou situaci, identifikovat projekty a začít s přípravou žádosti o podporu. Právníci z ARROWS advokátní kanceláře vám mohou pomoci formulovat projektový záměr a připravit veškerou dokumentaci tak, aby byla přijata a dotace byla skutečně vyplacena.

Závěrečné shrnutí

Emisní povolenky a ESG reporting již nejsou budoucností – jsou to současnost. Firmy, které je budou ignorovat nebo řešit pouze administrativně, se do několika let dostanou do problémů. Ty, které tato témata proměňují v konkurenční výhodu, si zvyšují hodnotu a přistupují na trhy, které jsou pro „green-naivní" firmy zavřené.

Klíčové poznatky: Emise nejsou jen teorie – jsou to tvrdé náklady na energie. ESG reporting není volitelný – je to právní povinnost s vysokými sankcemi. A hlavně: snížení nákladů na energie není o zákazu a protivenství, ale o chytrém, data-driven investování a právní strukturaci.

Zásadní chyba, kterou vidíme u firem v České republice, je, že řeší ESG reporting a emisní povolenky jako dva oddělené problémy. Ve skutečnosti jde o jeden ekosystém: jakmile víte, jaké emise máte (ESG reporting), víte, kolik povolenek budete potřebovat (ETS1 nebo ETS2), a pak můžete strategicky investovat do jejich snížení (obnovitelné zdroje, efektivita). To vše se musí strukturovat právně a daňově tak, aby investice byla maximálně efektivní.

Pokud se chcete vyhnout pokutám, právním sporům a reputačním poškozením, nechte se poradit právníky z ARROWS advokátní kanceláře. Máme zkušenosti s CSRD, ESG reportingem, CBAM, emisními povolenkami i soudními spory s regulátory. Připravíme vám právní strategii, která z vašich komplikací udělá konkurenční výhodu.

Kontaktujte nás na office@arws.cz – rádi vám pomůžeme strukturovat vaši cestu k udržitelnosti bez právních rizik.