Zahraniční investice do firem:

Kdo je zahraničním investorem a co znamená „účinná míra kontroly“

Zákon o prověřování zahraničních investic rozlišuje jasně: zahraničním investorem je fyzická či právnická osoba, která není státním občanem ani nemá sídlo v České republice nebo jiném státě EU.

Pokud je takový investor v pozici ovládat firmu, ať už v České republice nebo skrze dceřinou společnost v EU, a přichází s kapitálem nebo právem rozhodovat, pak jde o zahraniční investici. Zákon přitom nejde jen o majoritní podíly; už nákup 10 % hlasovacích práv ve firmě, která spadá pod bezpečnostní regulaci, vyžaduje v mnoha případech schválení státu.

Účinná míra kontroly není omezena pouze na vlastnictví. Zákon počítá s řadou způsobů, jak se investice projevuje, například členství v orgánu firmy nebo právo přímo či nepřímo nakládat s majetkem firmy. U transakcí, kde se řeší vstup investora do orgánů společnosti nebo nastavení ovládacích práv, je často potřeba sladit investiční dokumentaci i interní pravidla řízení, s čímž pomáhá naše služba smlouvy a vyjednávání.

Dále se sem řadí i "jiná míra kontroly, jejímž důsledkem je schopnost zahraničního investora získat přístup k informacím, systémům nebo technologiím, které jsou důležité z hlediska ochrany bezpečnosti České republiky." Znamená to, že investor nemusí mít formální kontrolu; stačí-li mu prakticky vlivný hlasovací podíl nebo získání citlivých technologických údajů, aktivuje se screening.

Management často chybuje v tom, že si myslí, že když bude nový majitel menšinovým akcionářem nebo pověří řízení českou osobu, bude vše v pořádku. Není. Prověřování se spouští na základě skutečné účasti na řízení či kontrole, bez ohledu na formální strukturu. V praxi se proto vyplatí provést předběžné právní prověření (zejména práv k technologiím, datům a řízení společnosti) obdobně jako při transakcích popsaných v článku jak nenechat kupujícího srazit cenu firmy při due diligence. Právníci z ARROWS advokátní kanceláře Vám pomohou objasnit, jak se v této situaci postavit a kdy se notifikace vyžaduje.

Novela od srpna 2024: Exponenciální rozšíření kontrolovaných sektorů

Až do konce srpna 2024 byla česká pravidla pro screening zahraničních investic relativně shovívavá. Ročně podléhalo povinné notifikaci jen několik jednotek transakcí. Vetšina historická schválení automaticky skončila bez podmínek povolením – avšak Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) již v minulosti několikrát vstup zahraničním investorům zcela zakázalo, což podtrhuje vážnost prověřovacího procesu.

Nyní se všechno mění. Od 24. srpna 2024 nabyla účinnosti novela zákona, která systematicky propojila prověřování zahraničních investic s novým zákonem o kybernetické bezpečnosti, konkrétně s implementací směrnice NIS2. Pokud investice míří do digitální infrastruktury, bývá zároveň nutné řešit regulatorní dopady v oblasti finančního trhu (např. u fintech projektů), kde se typicky uplatní poradenství v rámci licencí ČNB a investic. Výsledkem je, že automaticky do povinného screeningu spadly desítky tisíc dalších firem.

Mezi nově kontrolované sektory patří především digitální infrastruktura a ICT služby, jako jsou poskytovatelé internetu, telekomunikační operátoři, datacentra, poskytovatelé cloudových služeb nebo správci doménových jmen. Dále sem spadá energetika a utility (distributoři plynu a elektřiny, poskytovatelé tepla, obnovitelné zdroje).

Součástí jsou i doprava a řízení provozu (správci letišť, přístavů, železničních sítí, operátoři veřejné dopravy), zdravotnictví a farmacie (nemocnice, lékárny, výrobci léčiv a zdravotnického materiálu). Pod kontrolu spadají také chemický průmysl a zařízení podléhající prevenci závažných havárií.

Patří sem rovněž finanční služby a tržní infrastruktura, například banky, pojišťovny nebo burzy. K regulatorním požadavkům v těchto sektorech se váže i licenční agenda, kterou prakticky shrnuje navazující text proč finanční instituce vyhledávají ARROWS pro licence ČNB.

Firmy v těchto oborech jsou nyní automaticky považovány za citlivé cíle pro účely screeningu, pokud splňují právní kritéria daná novou legislativou o kybernetické bezpečnosti. Zahraniční investor z mimoevropské třetí země se tak k těmto firmám nedostane bez předchozího schválení ministerstva, a lhůta se může táhnout měsíce.

Jak probíhá samotné prověřování: Lhůty, procedury a možné výsledky

Jakmile zahraniční investor oznámí svůj záměr nebo si Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) získá informaci, MPO zahajuje fázi screeningu. Zde má MPO 45 kalendářních dní na posouzení, zda je investice z hlediska bezpečnosti přijatelná. V tomto období ministerstvo prověřuje:

V tomto období ministerstvo prověřuje, zda je investor spojen se státem mimo EU (například s vládou, státním podnikem nebo ozbrojenými silami), jeho historii, jestli neporušil podmínky v jiných transakcích, a zda není na sankčních seznamech. Dále posuzuje hrozbu pro bezpečnost České republiky, zejména s ohledem na technologie, data a infrastrukturu, a vliv na vnitřní pořádek a veřejný klid.

Pokud se MPO domnívá, že by mohla být bezpečnost ohrožena, přejde řízení do fáze II, která trvá dalších nejméně 45 dní (celkem až 90 dní od zahájení fáze I). Rozhodování se v takovém případě posouvá na úroveň vlády. Zde již rozhodují politické a bezpečnostní aspekty, konzultuje se s tajnými službami.

Výsledkem prověřování může být povolení bez podmínek, což znamená, že se transakce může uskutečnit, nebo povolení s podmínkami (tzv. "mitigation measures"). V takovém případě investor může vstoupit, ale jen s přísnými omezeními, například nesmí vyvíjet určitou technologii v EU, nesmí mít přístup k citlivým datům či nesmí najímat zaměstnance ze třetích zemí. Třetí možností je nepodmíněný zákaz, kdy se investice nesmí uskutečnit vůbec.

Management musí počítat s tím, že podmíněné schválení bývá velmi přísné. V případě vstupu jedné telekomunikační skupiny do druhé nastavila Evropská komise investorovi omezení, že nemůže financovat cílový podnik. To je pro investora, který chce firmu modernizovat a financovat její růst, bezmála znemožňující. Podobná omezení může uložit i české MPO na základě zákona o prověřování investic.

Daňové a právní nástroje: Co se mění pro zahraniční investory

Zahraniční investor vstupující do české firmy nečelí jen bezpečnostnímu screeningu. Hrozí mu celá řada daňových a právních situací, které mohou transakci značně prodražit či zkomplikovat.

Pokud je prodávajícím neresident mimo EU/EHP, kupující, tedy budoucí zahraniční investor, musí zpravidla srazit 10 % z kupní ceny jako zajištění daně vůči finančnímu úřadu. Toto zajištění daně se uplatní z příjmu z prodeje obchodního podílu v české společnosti.

Existují však výjimky, například pokud prodávající doloží potvrzení o rezidenci pro účely smlouvy o zamezení dvojímu zdanění, která takovému příjmu přiřazuje zdanění pouze v zemi rezidence prodávajícího, nebo pokud se prodávající prokáže potvrzením o zajištění daně jiným způsobem. Při velkých nákupech to však v praxi znamená vázaný kapitál a administrativu.

Pokud česká firma vyplácí dividendu zahraničnímu investorovi, je automaticky stržena srážková daň ve výši 15 %. V některých státech se pak v zemi původu investora uplatňují další daně – například v USA se běžně strhávají další daně z dividend. Výsledkem je efektivní zdanění, které může dosáhnout vysokých hodnot, avšak obvykle je zmírněno aplikací smluv o zamezení dvojímu zdanění. Právníci ARROWS advokátní kanceláře Vám pomohou optimalizovat strukturu finančních toků.

Při nákupu české firmy zahraniční investor musí prověřit, jaké smlouvy firma má, včetně smluvních postihů a výhrad, jaké daňové a právní problémy ji trápí, zda není součástí nějakého insolvenčního řízení a zda jsou její závazky v pořádku. Právníci z ARROWS advokátní kanceláře provádějí právní due diligence a daňovou due diligence, aby investorovi odhalili rizika skrytá v historii firmy.

Praktická rizika a jak jim čelit

Dvě typické situace z praxe

Případ 1: Čínský investor chce koupit 51 % technologické firmy v Česku.
Firma provozuje cloudové služby a spadá pod nový zákon o kybernetické bezpečnosti. Investor nesmí prostě koupit akcie a převzít řízení, ale musí nejprve notifikovat MPO.

Nový režim od 24. srpna 2024 znamená, že je to automaticky citlivá investice. MPO má 90 dní na rozhodnutí. Během té doby je nákup zablokovaný.

Pokud MPO schválí, bude to nejspíš s podmínkami. Investor například nemůže vyvíjet určité technologie, musí přijmout auditora, nesmí určité citlivé data přesunout mimo ČR. Nákup se prodraží o právní poradenství, prodlužuje se o měsíce, a konečná investice je svázaná omezením.

Případ 2: Singapurský fond chce koupit jen 15 % podílu v energetické firmě.
Zdá se, že jde jen o menšinovou investici, takže by mohla být bez screeningu. Chyba.

Od 24. srpna 2024 jsou energetické firmy automaticky citlivé, a už nákup 10 % podílu vyžaduje notifikaci. Pokud fond transakci uskuteční bez notifikace a ministerstvo si to později zjistí, hrozí mu pokuta až 10 % z čistého ročního obratu, retroaktivní zákaz a nucený prodej podílu.

Fond se tak ocitne v situaci, kdy jej státní orgán může donutit k prodeji podílu za nevýhodných podmínek.

Jak se správně připravit: Praktické kroky pro management

Pokud jako management či vlastník firmy víte, že se na vás chystá zahraniční investor ze zemí mimo EU, měli byste:

Ověřit, zda vaše firma spadá pod screening. Zjistěte, zda jste v některém z citlivých sektorů (IT, energetika, zdravotnictví, doprava, finance). Od 24. srpna 2024 je to přesnější – pokud jste poskytovatel regulované služby v režimu vyšších povinností dle zákona o kybernetické bezpečnosti, jste automaticky citlivý cíl.

Zapojte právníka včas, ideálně v přípravné fázi, když je investor teprve v jednáních. Právníci z ARROWS advokátní kanceláře Vám pomohou vyhodnotit, co hrozí, a připravit kancelář a transakci na screening.

Strukturujte kupní smlouvu s jasnou podmínkou screeningu. Obsah musí jasně říkat, že uzavření (closing) je podmíněno schválením ministerstva. Bez toho investor může v případě problémů odstoupit od smlouvy.

Připravte si dokumenty pro ministerstvo – informace o firmě, jejím majetku, smlouvách, zaměstnancích, propojení na cizinu. Ministerstvo si bude chtít vyžádat detaily, a pokud budete připraveni, urychlíte proces.

Zajistěte daňové poradenství. Zahraniční investor si bude chtít optimalizovat daňovou strukturu. Právníci z ARROWS advokátní kanceláře Vám pomohou nakonfigurovat transakci tak, aby byla daňově efektivní pro obě strany a zároveň v souladu s českými i mezinárodními pravidly.

Práva a povinnosti po schválení: Co se změní v řízení firmy

Pokud ministerstvo transakci schválí s podmínkami, může to pro investora znamenat podstatné omezení. Není to jen formalita – jde o limitující práva zakotvená v rozhodnutí ministerstva, která se pak musejí odrážet v interních smlouvách (SHA, společenská smlouva) a běžném řízení firmy.

Příklady podmínek, které ministerstvo obvykle klade, zahrnují zákaz vyvíjení určitých technologií mimo EU. Investor tak nemůže přesunout vývojové kapacity do své mateřské společnosti mimo EU.

Dále je to omezení přístupu k datům, kdy citlivá data (osobní údaje, technické tajemství) nesmějí opustit území ČR nebo EU. Investor v takovém případě musí přijmout auditory z bezpečnostní agentury státu.

Často bývá uloženo omezení zaměstnanců ze třetích zemí, což znamená, že investor nemůže najmout vedoucí pracovníky z mateřské společnosti mimo EU, pokud by měli přístup k citlivým informacím.

Součástí může být i povinnost konzultace, kdy investor musí konzultovat další změny, jako jsou nové investice, prodej podílu nebo změna předmětu činnosti, s MPO.

V praxi to znamená, že investor má sice formální vlastnictví, ale prakticky omezené právo řízení. Běžná rozhodnutí, například nový výrobní projekt, pronájem prostor nebo změna ceny služeb, se mohou muset odsouhlasit s ministerstvem. To znesnadňuje management a zpomaluje rozhodování.

Závěrečné shrnutí

Zahraniční investice do české firmy ze zemí mimo EU již není otázka, kterou by management mohl ignorovat nebo řešit jako běžný finanční nákup. Nová právní realita, zejména po rozšíření screeningu v srpnu 2024, znamená, že státní orgány se nyní do každé takové transakce výrazně promítají. Management musí počítat s lhůtami, nejistotou, možnými omezeními a vážným rizikem, že vláda vstup investora přímo zakáže.

Častými chybami, které vedou k problémům, je podceňování nutnosti hlášení ministerstvu a absence právního poradenství v přípravné fázi. Dále je to nesprávná strukturace kupní smlouvy bez podmínky screeningu. Mezi problémy patří i nevědomost o tom, zda firma spadá pod nový režim kybernetické bezpečnosti. Nesmí se opomenout ani daňové aspekty a optimalizace pro zahraničního investora.

Pokud si jako management chcete zajistit, že transakce projde hladce a bez zbytečných zdržení, a chcete se vyhnout pozdějším překvapením či pokutám, měli byste kontaktovat právníky z ARROWS advokátní kanceláře již v přípravné fázi, před jakýmkoli podpisem kupní smlouvy.

Právníci z ARROWS se na pravidla screeningu zahraničních investic zaměřují, vědí, jak ministerstvo v praxi funguje, a mohou vám pomoct s prověřením citlivosti vaší firmy, přípravou notifikace, vyjednáváním s úřady a strukturováním transakcí.

Ať je vaše situace jakákoliv – ať vlastníte firmu a chystáte se ji prodat zahraničnímu investorovi, nebo naopak představujete investora a přemýšlíte, jak vejít do české firmy – kontaktujte office@arws.cz a během konzultace si ujasníte, jaká rizika vás hrozí a jak se na ně připravit.