Lobbing v ČR podle nového zákona:

Co se v České republice vlastně změnilo

Lobbing v České republice fungoval do poloviny roku 2025 bez specifické zákonné regulace. Firmy a zájmové skupiny mohly ovlivňovat tvorbu zákonů bez povinné transparentnosti, což vedlo k diskusím o spravedlnosti legislativního procesu.

Nový zákon na tuto situaci reaguje, přičemž cílem není lobbing zakázat, ale nastavit mu jasná pravidla. Zákon jej chápe jako legitimní součást demokratického procesu, která přináší odborné podklady pro rozhodování. Přijetí úpravy bylo vázáno na čerpání prostředků z Národního plánu obnovy.

Konkrétně zákon zavádí povinný veřejný registr, oznamovací povinnosti a sankce za porušení. Tato změna formalizuje vztahy mezi soukromým sektorem a státní správou.

Pro vaši firmu to znamená zásadní změnu, protože lobbing již není neformální aktivitou, ale regulovanou činností podléhající veřejné kontrole.

Kdo je podle zákona „lobbista“ a koho se to týká

Zákon definuje klíčové pojmy: lobbování, lobbista, lobbující a lobbovaný. Pochopení těchto definic je nezbytné pro správnou aplikaci zákona.

Lobbováním se rozumí komunikace s lobbovaným vedená za účelem ovlivnění projednávání, přijetí nebo změny právního předpisu. Klíčovým znakem je soustavnost této činnosti, případně její zacílení na změnu legislativy v zájmu konkrétního subjektu.

Kdo je kdo:

1. Lobbista: Fyzická nebo právnická osoba, v jejímž zájmu se lobbuje (typicky vaše firma).
2. Lobbující (prostředník): Fyzická osoba, která fakticky provádí lobbování a komunikuje (zaměstnanec, externista).

Bez zápisu v registru nesmíte lobbování provádět, jelikož zápis je konstitutivním předpokladem pro legální výkon této činnosti. Pokud se v této souvislosti objeví spor o výklad povinností, sankce nebo odpovědnost konkrétních osob, může být na místě využít podporu v oblasti obchodních a soudních sporů.

Příkladem lobbování je snaha přímo ovlivnit lobbovaného při přípravě zákona, například návrhem změny konkrétního paragrafu. Právnická osoba nemůže mluvit sama, proto musí určit fyzické osoby, které za ni budou jednat.

Naopak nejde o lobbování, pokud jde o běžný styk s úřady ve správním řízení nebo uplatňování práv v soudním řízení.

Koho se zákon týká – kdo jsou „lobbovaní“

Zákon taxativně vymezuje okruh osob, vůči kterým je lobbování regulováno. Těmto osobám se říká lobbovaní.

Mezi lobbované patří zejména:

• Prezident republiky a vedoucí Kanceláře prezidenta republiky.
• Poslanci a senátoři Parlamentu ČR.
• Členové vlády, jejich náměstci a státní tajemníci.
• Vedoucí ústředních správních úřadů a jejich zástupci.
• Vládní zmocněnci a členové rad vybraných institucí.
• Poradci členů vlády, poslanců a senátorů.

Naopak mimo regulaci zůstávají zastupitelé krajů a obcí, běžní referenti na ministerstvech a asistenti poslanců (pokud nejsou zařazeni jako poradci). Zákon se primárně zaměřuje na centrální úroveň legislativy.

Praktický dopad je takový, že pokud starosta obce řeší místní vyhlášku, nejde o lobbování dle tohoto zákona, ale pokud oslovíte poslance, jde o lobbování.

Kdo musí v praxi postupovat podle nového zákona

Nový zákon dopadá na široké spektrum subjektů. Zejména se jedná o:

• Komerční firmy: Především v regulovaných sektorech jako energetika, farmacie či bankovnictví.
• Oborové asociace a svazy: Například Hospodářská komora nebo profesní komory.
• Nevládní organizace (NGO): Pokud systematicky prosazují změnu legislativy.
• Profesionální lobbistické agentury: Subjekty nabízející lobbing jako službu.
• Státní podniky: Pokud ovlivňují legislativu mimo rámec svých úkolů.

Pod zákon nespadá komunikace v rámci správních či soudních řízení, výkon petičního práva nebo činnost odborových organizací v rámci tripartity.

Praktické dopady pro firmy: Registrace a povinnosti

Od účinnosti zákona platí striktní pravidla pro všechny subjekty vstupující do kontaktu s tvůrci legislativy.

Přechodné období

Zákon stanovil přechodné období pro subjekty, které lobbovaly již před jeho účinností. Tyto subjekty měly povinnost podat žádost o zápis do určitého data, aby mohly plynule pokračovat v činnosti. Pokud jste toto období promeškali, nesmíte lobbovat, dokud nebudete zapsáni.

Registrace (postup pro nové zájemce)

Pokud chcete začít lobbovat nyní, musíte se zaregistrovat před zahájením lobbistické činnosti. Proces zahrnuje přípravu podkladů, identifikaci lobbisty a vymezení oblasti zájmu.

Žádost se podává elektronicky Ministerstvu spravedlnosti. Ministerstvo zkoumá zejména bezúhonnost lobbujícího, přičemž překážkou je pravomocné odsouzení za trestné činy související s korupcí či lobbováním.

Ministerstvo provede zápis ve stanovené lhůtě. Teprve doručením vyrozumění o zápisu vzniká oprávnění lobbovat.

Povinnosti po registraci

Lobbisté mají tři hlavní povinnosti. První je informační povinnost, kdy při každém kontaktu s lobbovaným musíte uvést, že jednáte jako lobbista a koho zastupujete.

Druhou povinností je podávání veřejných prohlášení o lobbování. Tato zpráva se podává zpravidla pololetně a obsahuje detaily o tom, kdo, s kým a o čem jednal. Třetí povinností je hlášení změn v údajích bez zbytečného odkladu.

Sankce za porušení zákona

Nedodržení pravidel se trestá jako přestupek, přičemž orgánem dozoru je Ministerstvo spravedlnosti.

Hlavní sankce hrozí za lobbování bez registrace, nepodání prohlášení o lobbování nebo uvedení nepravdivých údajů. Pokuty mohou dosáhnout až 3 % z čistého obratu právnické osoby.

Kromě finanční ztráty je zásadním rizikem zveřejnění přestupku. Záznam o porušení pravidel transparentnosti může vést k poškození reputace u ESG ratingů nebo ztrátě důvěry obchodních partnerů.

Výjimky: Co není lobbováním

Zákon definuje situace, které lobbováním nejsou, i když se týkají styku se státem. Patří sem styk v rámci správních a soudních řízení nebo výkon petičního práva.

Dále sem spadá individuální občanská komunikace, pokud nejde o soustavnou činnost v zájmu podnikatele. Výjimkou jsou také oficiální připomínková řízení a běžná provozní komunikace státních podniků se zakladatelem.

Registr lobbování v praxi

Registr lobbování je veřejný informační systém obsahující seznamy lobbistů, lobbovaných osob a veřejná prohlášení o lobbování.

Zákon pamatuje na ochranu obchodního tajemství, avšak základní fakt o tom, že lobbujete k určitému zákonu, je veřejný. Konkurence tak může zjistit, na jaké legislativě máte zájem.

Jak by měla konkrétní firma postupovat: Praktický plán

Prvním krokem je interní audit, který zjistí, kdo ve vaší firmě komunikuje se státní správou a politiky. Musíte rozlišit, zda jde o právníky ve správním řízení, nebo management řešící legislativu. Pokud audit ukáže lobbistickou činnost, registrujte firmu jako lobbistu a příslušné zaměstnance jako lobbující.

Následně zaveďte systém evidence schůzek, protože každý lobbující si musí vést záznam o datu, jménu lobbovaného a tématu. Bez této evidence nebudete schopni sestavit povinné hlášení.

Poučte zaměstnance o povinnosti se identifikovat a o zákazu poskytovat neoprávněné výhody lobbovaným, což je upraveno souvisejícími předpisy o střetu zájmů.

Posledním krokem je nastavení pravidelného reportingu a upomínek na termíny pro podání prohlášení.

Pokud si nejste jisti nastavením procesů, právníci z ARROWS advokátní kanceláře vám pomohou s komplexním compliance programem.

Upozornění: Informace obsažené v tomto článku mají pouze obecný informativní charakter a slouží k základní orientaci v problematice dle právního stavu k roku 2026. Ačkoliv dbáme na maximální přesnost obsahu, právní předpisy a jejich výklad se mohou vyvíjet. Jsme ARROWS advokátní kancelář, subjekt zapsaný u České advokátní komory, a pro maximální bezpečí klientů jsme pojištěni pro případ profesní odpovědnosti s limitem 400.000.000 Kč. Pro ověření aktuálního znění předpisů a jejich aplikace na vaši konkrétní situaci je nezbytné kontaktovat přímo ARROWS advokátní kancelář (office@arws.cz). Neneseme odpovědnost za případné škody vzniklé samostatným užitím informací z tohoto článku bez předchozí individuální právní konzultace.